Fragmentace krajiny, úbytek přirozených stanovišť a používání chemických postřiků vedou k dramatickému poklesu hmyzích populací, včetně opylovačů. Každá zahrada však může fungovat jako drobný, ale důležitý biotop.
🌸 1. Nektarodárné a původní rostliny
Opylovači, včetně motýlů, čmeláků a samotářských včel, potřebují pestrou nabídku květin s dostatkem nektaru a pylu. Vhodné jsou především druhy původní flóry, např. jetel luční, chrpa modrá, řebříček obecný, mateřídouška či šalvěj luční. Z okrasných rostlin se osvědčují levandule, echinacea, buddleja Davidova („motýlí keř“) a měsíček. Klíčové je zajištění kontinuálního kvetení od jara do podzimu.
🌱 2. Rostliny pro vývojová stadia motýlů
Pro zachování populace motýlů je nutné zajistit nejen potravu pro dospělce, ale i prostředí pro vývoj housenek. Ty jsou často specializované – např. babočky kladou vajíčka výhradně na kopřivu dvoudomou, otakárek fenyklový preferuje miříkovité rostliny (fenykl, mrkev, kopr). Ponechání těchto „plevelů“ na části pozemku je klíčovým ekologickým opatřením.
🚫 3. Omezení chemizace prostředí
Většina insekticidů i herbicidů má negativní dopad nejen na cílové organismy, ale i na necílené druhy – včetně opylovačů. I přípravky schválené pro ekologické zemědělství mohou být v určité fázi života hmyzu toxické. Ideálním řešením je úplné vynechání chemických zásahů nebo jejich velmi omezené a cílené použití.
🌿 4. Nabídka úkrytů, vody a mikrostanovišť
Hmyz potřebuje nejen potravu, ale i místa pro úkryt, hnízdění a přezimování. Vhodné jsou hromady větví a listí, neposekané pásy trávy nebo misky s vodou a kamením. Tyto mikrohabitaty jsou nenápadné, ale ekologicky velmi hodnotné.
🌾 5. Částečně „divoká“ zahrada
Zcela udržované a sterilní plochy (např. anglický trávník) neposkytují opylovačům ani potravu, ani úkryt. Vyčlenění části zahrady pro divoký kout s přirozenou sukcesí rostlin je zásadním krokem k posílení ekologické stability.
⸻
🦋 Zodpovědná péče o zahradu může přispět k ochraně ohrožených druhů a obnově hmyzích populací. I malá opatření mají smysl – biodiverzita začíná u nás doma.